Pejsci a plemena

Pes přináší radost do domu

admin — Sun, 14 Jun 2009 14:00:29 +0000

Pro normální rodinu je takový pejsek radostí, kterou mu dokáží zcela bezostyšně i vrátit, protože si jsou vědomi toho, že psi mají jednoznačně pozitivní vliv na všechny lidi kolem. Netrapte tedy pejska, aby se vám přizpůsobil ve vlastnostech, které prostě a jednoduše ani mít nemůže. V tom případě je si nutné připustit, že některé nároky na čuvače prostě mít nemůžete. Především to není žádný pokojový pes, u kterého bychom mohli očekávat minimální aktivitu. V takových případech si vždy dodejme vlastnosti, se kterými musíme pracovat. Čuvač je primární ochránce stáda, tudíž je zvyklí být neustále v pohybu a vyvíjet nějakou aktivitu. Pokud mu ji nedáte, tak si nakonec přijde na vlastní způsob, což by mohlo v konečném důsledku znamenat to, že se vám začne toulat, nebo by mohlo přijít i něco horšího. Takový nevybouřený pes znamená pohromu pro celou rodinu, už jen z toho způsobu, že si nedokážete vymyslet nic, čím jej zabavit. Nakonec i čuvač má jistou dávku trpělivosti, která by se neměla v žádném případě nechat přetéci. Jako úžasnou vlastnost navrhujme neustálou aktivitu ve všech směrech – doma. na dvorku, při procházkách i jinde, záleží na vás jako majitelích. V jednoznačném případě se nakonec rozhodnete vždy podle jasných pravidel, která si však dejte ještě předem, aby se nakonec nestalo, že si svého pejska znepřátelíte hned na počátku.

Jak si vybrat správné štěně?

admin — Tue, 14 Apr 2009 14:00:19 +0000

Při výběru štěněte je třeba dbát na více různých faktorů. Pokud se přijdete podívat na štěňátka a jejich matku, je dobré si povšimnout chování feny. Pokud je přátelská, nebojí se a nevykazuje žádné známky agresivity, je zde velmi dobrá šance, že ani štěňata nebudou mít tyto vlastnosti. Pořídit si štěně, které je přehnaně bázlivé, je velmi nepraktické, zvláště u rasy, která má být obráncem vašeho domu – také by se mohlo stát, že občas budete mít pocit, že to ne váš pes brání vás, ale vy bráníte svého psa. Dnes se hodně mluví také o chorobě zvané dysplazie kyčelního kloubu – chovatelé jsou v dnešní době ale již dostatečně poučeni a psy s tímto onemocněním vyřazují z chovu – nemoc je totiž dědičná a tak se jí dobrý chovatel raději snaží včas předejít. Celkově lze říci, že pokud si vyberete dobrou chovatelskou stanici a věnujete nějakou minutku pozorování štěňat při hře, neměli byste mít problém vybrat si vhodného společníka pro vaši rodinu. takový pejsek je nakonec radost v celém domě a vy si tak budete moci všechno do úplných podrobností užít, jelikož by bylo zcela zbytečné, abyste svého čuvače nějakým způsob trápili. I když vám možná nepřijde, že pes strádá, tak se snažte vnímat i názory okolí. Pejsek má mít vždy radost ze všeho, co dělá, takže se snažte, aby tomu tak bylo.

Péče o psa

admin — Sun, 08 Feb 2009 13:59:46 +0000

Vzhledem k dlouhé, husté srsti je třeba jednou za čas pročesat srst čuvače kartáčem, aby srst nezplstnatěla a netvořily se v ní dredy. Není však nutné pečovat o srst denně, ani bačové na horách to tak nedělali, a psi byli přesto krásní. Vhodnější je pro něj bydlení v kotci, než ve vnitřních prostorách, už proto, že má huňatou srst, která hodně hřeje. Co je velmi důležité, čuvač potřebuje buď velký výběh, nebo hodně pohybu a dlouhé procházky. Nejlepší je samozřejmě kombinace všech těchto možností. Pokud má dostatek pohybu a ještě k tomu kontaktu se svou rodinnou smečkou, bude šťastný a spokojený. Ale ani když vy jako rodina na něj nemáte příliš času, nemusí strádat – dobře si vystačí i s jinými zvířecími kamarády. Na každý pád musíte počítat s tím, že čuvač je pes společenský a dlouhodobější nezájem o svou osobu bude vnímat velmi špatně a bude psychicky strádat. Pokud tedy víte, že si dalšího psa pořizovat nechcete a ani na toho prvního nebudete mít dostatek času, raději se poohlédněte po jiném plemeni, v takovém případě pro vás čuvač není nejvhodnější plemeno. Jedině byste ho trápili a on by si mohl začít myslet, že něco zlého vyvedl, což by nemusela být pravda. Proto mějte vždy na paměti, že pes je hlavně odrazem svého pána a my si k sobě musíme najít přesně to správné plemeno.

Vhodný chovatel a možné využití

admin — Mon, 08 Dec 2008 13:59:21 +0000

Slovenský čuvač je velice společenský, rodinný pes. Miluje svou smečku a velmi dobře vychází i s malými dětmi. Zároveň je však výborným hlídacím a strážním psem. Je samostatný a inteligentní, navíc také ostražitý a nebojácný, takže váš domov bez potíží uhlídá, a ještě si bude stíhat hrát s vašimi dětmi. Výchova čuvače by měla být důsledná, přece jen bylo toto plemeno vedeno spíše k samostatnosti, takže je třeba vštěpovat mu už od štěněte základní a důležité pokyny, aby vám jeho výchova nepřerostla přes hlavu. Pokud je dobře vedený a vychovaný, je možné ho použít dokonce i ke stopování nebo záchranářskému výcviku. Také má velmi dobrou paměť, takže si vždy dobře promyslete, jaký povel mu dáte. A v neposlední řadě je toto plemeno dosti tvrdohlavé, a pokud si vytvoří na něco svůj vlastní názor, jen tak ho neopustí. Nezapomeňte, že slovenský čuvač není zábava na dva roky, je třeba mít na paměti, že vám v nejlepším případě může dělat společnost až 12 let – takže byste s tím měli počítat, pokud si ho budete pořizovat, a zvážit všechna pro a proti při koupi tohoto plemene. Co vás čeká a nemine, pokud si jej pořídíte, se dozvíte v následující kapitolce, neboť každý pes má své jisté potřeby, na které by měl být brán zřetel už u samotné koupě, proč jim tedy nedat šanci.

Celkový vzhled a schopnosti

admin — Tue, 14 Oct 2008 13:58:51 +0000

Jedná se o rasu statného vzrůstu, která je dobře přizpůsobena drsnějšímu podnebí. Srst je huňatá, dlouhá a s dobře vyvinutou podsadou. Podle původní tradice se chová slovenský čuvač v bílé barvě – aby byl dobře v noci dobře odlišitelný od dravých šelem, když hlídá stádo. Má poměrně vysoko posazené uši, které jsou překlopené směrem dolů. Krk je dosti silný, ale bez laloků. Ocas má čuvač dlouhý, většinou ho má svisle postavený, jen v případě vzrušení jej nese zatočený nad tělem. Srst čuvače je kratší po celém těle, delší hlavně na zadních nohách a ocase. V zimě je velmi dobře vyvinuta podsada, v létě ale srst vylíná a čuvač je huňatý podstatně méně. Srst by však neměla na zádech tvořit cestičku ani tehdy. Barevně by měl být čuvač celý bílý, přípustná je nažloutlá barva kolem uší, ale pro psa, který má jezdit na výstavy, je naprosto nepřípustné, aby měl výrazné žlutavé skvrny. V terénu se pohybuje rychleji, s oblibou kluše. Pomalá chůze není zrovna jeho doménou. Je velmi obratný a i když má tělo statného vzrůstu, pohybuje se velmi lehce. Jeho povaha je bystrá, neohrožená a živá. Velikost psa se pohybuje mezi 62 až 70 centimetry, feny jsou menší, většinou v rozmezí 59 až 65 centimetrů.

Původ a základní charakteristika plemene

admin — Sun, 10 Aug 2008 13:58:26 +0000

Jak již sám název napovídá, slovenský čuvač vznikl jako samostatná rasa na Slovensku, uznán byl v roce 1965. Spadá do skupiny bílých horských a pasteveckých psů. Jeho předkem byl pes, který pocházel z horských oblastí Kavkazu, Pyrenejí a Alp a byl čuvači celkem hodně podobný, stavbou těla i barvou. Čuvač je velmi spolehlivý a inteligentní pes, a proto byl a ještě dnes je, i když méně, používaný v horských oblastech Beskyd jako pes pastevecký. Pro svou inteligenci a samostatnost byl používán i jako doprovodný pes pro strážce hranic. Do nížin se dostal díky lázeňským turistům, kteří při svých procházkách navštěvovali salaše a byli okouzleni malými huňatými štěňátky tohoto krásného plemene. Tak se také stávalo, že si štěně odnesli s sebou a tímto způsobem se postupně čuvači rozšířili po celé Evropě. Byli a jsou dodnes považováni za luxusní plemeno, zvláště pro svou krásnou, dlouhou a bílou srst. Pes, který totiž lahodí lidskému oku, je mnohem více vybírán do klasických domácností. Lidé mnohdy vybírají psa podle toho, jak se jim líbí, a ne kvůli tomu, že by si spolu mohli rozumět, což je nakonec někdy vcelku obrovský problém, neboť pes se stává součástí rodiny.